Prudce přibývá případů černého kašle. Neberte ho na lehkou váhu, varuje virolog Grubhoffer

Převzato z www.flowee.cz/rozhovory

Sotva jsme se naučili žít s covidem, vrátila se nám do životů chřipka. A jakmile pominula chřipková epidemie, hlásí se o slovo další vysoce nakažlivé akutní respirační onemocnění. Černý kašel bohužel už není věcí minulosti, jak se mohl na vlastní kůži přesvědčit třeba pražský primátor Bohuslav Svoboda. O tom, kde je příčina, co od této nemoci můžeme čekat a jak s ní bojovat, jsme si povídali s předním českým virologem, ředitelem Biologického centra AV ČR a s předsedou Učené společnosti České republiky, profesorem Liborem Grubhofferem.

Chřipková epidemie v Česku ustupuje, ale mezi dětmi se šíří černý kašel. Co je to vlastně za nemoc?

Černý kašel neboli pertuse, známý též jako dávivý kašel, je akutní onemocnění dýchacích cest vyvolané bakterií Bordetella pertusis. Jedná se o velmi nakažlivé infekční onemocnění, které prodělává v posledních desetiletích svoji renesanci poté, co se jej na konci minulého století podařilo prakticky eliminovat.

Co tehdy pomohlo nemoc vymýtit?

Tehdejší úspěch byl výsledkem povinného očkování vakcínou, připravovanou ze suspenze bakterií původce onemocnění. V konečné formulaci očkovací látky proti černému kašli zůstával přítomen endotoxin z bakteriální stěny. Jeho přítomnost nespecificky stimulovala imunitu proti původci onemocnění, se zvyšujícími se nároky na čistotu očkovacích látek se stala přítomnost endotoxinu nežádoucí.

Vyvinuta byla tudíž nová generace vakcín proti tomuto silně nakažlivému onemocnění, které ovšem nedosahují původní účinnosti. Dávivý kašel tak začal být opět problémem zdaleka nejen u nás, ale po celém světě.

Takže za návratem černého kašle stojí nová, nedostatečně účinná vakcinace?

V důsledku nedostatečně fungující ochrany očkováním se v důsledku cirkulace vysoce nakažlivé bakterie objevují epidemie dávivého kašle. Máme sice antibiotika, ale ani ta nejsou jednoznačným řešením pro rychlé tlumení epidemického šíření původce onemocnění.

Je pravda, že v rámci ochrany je nejdůležitější dokončené očkování hexavakcínou, u větších dětí přeočkování v 10–11 letech?

Je to tak, nejdůležitější je očkování hexavakcínou – ta je povinně předepsaným očkováním dětí, a i když nechrání proti černému kašli beze zbytku, zcela zásadním způsobem chrání před případným těžkým průběhem a podílí se významně na kolektivní imunitě proti tomuto infekčnímu onemocnění.

Očkování je v dnešní době ožehavým tématem. Řada rodičů nenechává děti očkovat vůbec, nebo třeba očkování hexavakcínou nedokončí. Může to u dětí zvýšit riziko nákazy?

Rozhodně ano, takovým postupem rodiče bezprostředně ohrožují zdraví svého dítěte.

Proč je tak důležité očkování hexavakcínou dokončit?

První dvě dávky hexavakcíny připravují imunitní systém dítěte na plnohodnotnou adaptivní imunitu, zaměřenou proti šesti patogenům, původcům nebezpečných infekčních onemocnění, včetně pertuse. Kýžené dlouhotrvající specifické adaptivní imunity očkované dítě dosáhne až přeočkováním třetí dávkou.

Na nejisté rodiče se ale ze všech stran valí rozporuplné informace, které snadno svedou na scestí. Kam se v případě pochyb obrátit?

V případě nejasností by se veřejnost měla obracet na praktické lékaře, pediatry, specialisty infekční medicíny, lékaře z očkovacích center.

Užitečné informace lze případně nalézt na spolehlivých webových stránkách České vakcinologické společnosti či Státního zdravotního ústavu nebo Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Jak ještě kromě vakcíny děti chránit?

Rozhodně je to zdravá výživa a zdravý životní styl včetně otužování, to z hlediska dlouhodobé odolnosti. Při bezprostředně hrozící nákaze při současném epidemickém vzedmutí černého kašle je třeba dodržovat přísnější hygienická opatření, podobně jako v čase pandemie covidu. Jde o časté mytí rukou a rizikoví jedinci by měli používat respirátory v místech, kde se hromadí lidé. V případě podezření na onemocnění je nutné se obrátit na praktického lékaře a nevystavovat své okolí potenciálnímu riziku přenosu.

Jak se černý kašel projevuje, jak se třeba odlišuje od „obyčejného“ kašle?

Zpočátku se pertuse projevuje příznaky podobnými běžným akutním respiračním onemocněním a teprve s určitým časovým odstupem přechází do úporného a vysilujícího dávivého kašle. Ten potom může trvat dva až tři měsíce ve dne i v noci, dochází k obrovskému vyčerpání organismu. Vysilující průběh stonání ohrožuje na životě jak novorozence, tak i zdravotně a věkově rizikové skupiny seniorů.

Jak moc je černý kašel nakažlivý?

Černý kašel patří k nejnakažlivějším akutním respiračním onemocněním. Bakteriální původce využívá celý repertoár faktorů virulence ke klamání imunitního systému napadeného člověka a k masivnímu pronikání do tkání dýchacího systému.

Jak se šíří?

Bordetella, bakteriální původce černého kašle, má jedinečnou schopnost osídlovat epiteliální řasinky v dýchacích cestách, kde má ideální podmínky pro rychlé množení, blokuje tím fungování řasinek.

Ze zbytků bakterií se uvolňuje toxin, který dráždí sliznice dýchacích cest. Přitom se aktivuje zánětlivý proces, vedoucí k poškození povrchového epitelu sliznic, a to v konečném důsledku vede k dráždivému kašli a šíření bakteriálního původce onemocnění formou kapének do prostředí, k jeho cirkulaci a šíření mezi vnímavými jedinci. 

Máme se tedy pertuse bát?

Určitě jej nesmíme brát na lehkou váhu, je to jedno z nezávažnějších, pro novorozence rozhodně nejzávažnější, akutních respiračních onemocnění. Před zavedením očkování proti pertusi bylo infekčním onemocněním, na které umíralo více kojenců než na záškrt či dětskou obrnu. Až do zavedení očkování bylo jedinou možností podání specifického hyperimunního séra, případně antibiotická léčba, ta je ale sama o sobě při rozběhnutém onemocnění jenom omezeně účinná.  

Hodně zmiňujete novorozence. Chápu tedy správně, že právě oni jsou nejvíce ohroženou skupinou dětí?

Obecně nejohroženější jsou novorozenci/kojenci matek s nedostatečnou imunitou proti pertusi. To může být v současnosti častý případ právě proto, že současná generace maminek, narozených těsně po začátku nového tisíciletí, nebyla očkována tehdejší hexavakcínou, která až do roku 2007 nebyla hrazena pojišťovnou. I v případě očkovaných dětí je účinnost těchto hexavakcín nové generace výrazně nižší než původní očkovací látky proti černému kašli. Imunita po očkování hexavakcínou má kratší trvanlivost a bez přeočkování se na ni nelze úplně spolehnout.

A jsme zase u očkování.

Děti dnes dorůstající, které byly očkovány hexavakcínou po roce 2007 – odkdy bylo povinné očkování hrazené pojišťovnou – přestávají být chráněné očkováním v kojeneckém věku a stávají se vnímavými pro šíření onemocnění pertuse. To je vysvětlení pro vzedmutí epidemické vlny, v jejímž rámci v Česku v březnu 2024 přesáhl počet nemocných 2200 jedinců.  V důsledku této nekompletní ochrany po očkování hexavakcínou se ustavuje čtyř až pětiletý cyklus epidemických epizod černého kašle. Tuto skutečnost musíme mít na paměti.

Čili přeočkování hexavakcínou by mělo být i součástí ochrany dospělých?

Lékaři epidemiologové a infekcionisti doporučují přeočkování hexavakcínou seniorům. Ostatně na škodu jim kromě prevence pertuse není ani posílení obrany před dalšími pěti patogeny, proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, žloutence B a onemocněním, způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b. I pro seniory platí rada zdůrazňující zdravý životní styl včetně stravování, pohybu a otužování. Mimoto by se samozřejmě měli také vyvarovat každého rizikového kontaktu s nemocným člověkem, dodržovat základní hygienická pravidla a případně nosit respirátor v místech zvýšeného shromažďování lidí.

Kdy zajít na přeočkování? Četla jsem, že se u dospělých doporučuje zajít jednou za život. Je právě teď ta pravá chvíle?

Rozhodně i teď je vhodná chvíle k přeočkování proti černému kašli, není důvod otálet. Problémem by mohla být snad jen omezená dostupnost očkovacích dávek – Ministerstvo zdravotnictví ale slibuje dovoz 70 tisíc dávek ještě během měsíce března.

Kateřina Hájková