Finmag časopis – říjen 2023

Více v titulu FINMAG 5/2023

„Disponujeme výsadou pozorovat to, co oku běžného pozorovatele zůstává skryto. Prostřednictvím fotografií se však můžeme o tuto možnost podělit. Mnohdy jde o opravdu fascinující podívanou a výsledky vědecké práce se tak stávají uměleckými výtvory. Přestože tvůrcem objektů je sama příroda, uměním je, podobně jako u klasické fotografie, zachytit objekty v celé jejich kráse.“
Hana Sehadová, autorka fotografie, kterou jsme vybrali na titulní stránku tohoto vydání, popisuje práci s mikroskopem jako nádherné dobrodružství. Vedoucí Laboratoře mikroskopie a histologie na Entomologickém ústavu v Českých Budějovicích také se svými snímky pravidelně boduje ve Vědě fotogenické. Tuto soutěž Akademie věd České republiky vyhlásila letos už po desáté; odborná porota vybírala z více než 250 snímků, které poslali vědci nejrůznějších oborů, věku i zkušeností. „Soutěžní fotografie spojuje nejen to, že všichni autoři jsou z Akademie věd a mají společné téma, jímž je věda, ale také osobitost, kvalita, kouzlo okamžiku a neotřelost nápadu,“ vysvětluje Markéta Pravdová, členka poroty. „Nejde o prvoplánovou líbivost, za každou fotografií je i myšlenka či příběh. Ty fotografie mlčí, a přesto jsou mnohomluvné.“
Že je to paradox? Ovšem krásný! Dokazují to následující snímky. Děkujeme zástupcům Akademie věd ČR, že jsme mohli nahlédnout do soutěžního archivu a některé fotografie zveřejnit. Jsou to příběhy polymerů, buněk, chrostíků… a také vědců, kteří je zkoumají. Spirála života (2017) / Foto: Jiří Machač a Martin Vohník Schránka zobrazená na fotografii, která vznikla v rámci projektu Grantové agentury ČR v Botanickém ústavu AV ČR, patřila drobnému plži, který žil na dně mělké zátoky na ostrově Malta. Na snímku je živočich zvětšen 400krát.
„Náš projekt zkoumal takzvanou bioerozi schránek mořských živočichů, pro mne zcela nové téma,“ popisuje Martin Vohník. „Dostal jsem se k němu vlastně náhodou, díky profesorce Kataríně Holcové z Přírodovědecké fakulty UK. Vzorky z Malty jsem také získal shodou okolností, a to při sběru kořenů mořské trávy Posidonie mořské, kterou dlouhodobě zkoumám. Jinými slovy – v tomto případě se osvědčilo přísloví, že náhoda přeje připraveným. Často stačí mít otevřené oči a umět spojovat znalosti z nepříbuzných oborů.“

Jedním z autorů fotografií je i Jana Nebesářová

Výstupem z elektronových mikroskopů je nejčastěji fotografie. Z toho plyne, že fotografování je nedílnou a nutnou součástí mé práce s těmito mikroskopy.
Jistou nadstavbou a mou zálibou je úprava vybraných fotografií v počítači a jejich následná pseudo-kolorizace. Některé neviditelné objekty či detaily těch viditelných objektů jsou tak nádherné a dokonalé, že si zaslouží přenesení do barevného světa a představení laické veřejnosti.“
Vystudovala VŠCHT v Praze, poté vedla Laboratoř elektronové mikroskopie v Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích a na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Dlouhodobě hledá nové postupy pro přípravu biologických objektů, jež lze zkoumat elektronovou mikroskopií.