Klíšťata začínají útočit, varují odborníci. Jak se bránit před boreliózou a encefalitidou?
CNN Prima News: Po velmi suchém začátku jara nastupuje deštivější období. A právě to je ideální počasí pro klíšťata, která už číhají na své hostitele. S jejich vyšší aktivitou stoupá bohužel i počet případů onemocnění, která přenášejí, hlavně pak boreliózy a encefalitidy.
Typickým místem výskytu jsou smíšené lesy. Klíšťata se ale kvůli globálnímu oteplování dostávají nyní i do míst, kde byste se s nimi v minulosti setkali jen těžko. Třeba na vrcholky šumavských hor. Nebezpečná jsou pro člověka hlavně tím, že přenášejí závažné nemoci.
„Jednak je to virové onemocnění klíšťová encefalitida a také bakteriální onemocnění, tím je lymská borelióza,“ jmenuje ředitelka krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Květoslava Kotrbová. Každé páté klíště je pro člověka nebezpečné. Důležitou prevencí kromě očkování by mělo být i to, že se člověk do přírody správně obleče a obuje.
Ideální ochranou, aby se klíště na člověka nepřisálo, jsou vysoké boty a ponožky, dlouhé nohavice a rukávy. Na spreje se podle odborníků lidé nemají spoléhat. Klíště totiž dokáže lézt po těle tak dlouho, než si neošetřené místo k přisátí najde. Včasné odstranění klíštěte hraje důležitou roli u lymské boreliózy.
„K většině přenosů dochází až po 24 hodinách sání, takže pokud se člověk, když přijde z lesa, zkontroluje večer i druhý den ráno a to klíště si včas odstraní, tak je minimální šance na přenos,“ vysvětluje výzkumná pracovnice Parazitologického ústavu Akademie věd Tereza Hatalová.
Proces sání krve u samice klíštěte trvá sedm až deset dní. Klíště přitom zvětší svůj objem až stonásobně. Podle teploty a vlhosti vzduchu mohou odborníci předpovídat, jak jsou klíšťata ve snaze napadnout hostitele aktivní. S rostoucí aktivitou klíštěte roste také stupeň rizika napadení.
„Tím, že teď už je hlášená aktivita na škále čtvrtý stupeň, je třeba s tím počítat. Tam, kde je riziko možné, a to je v případě klíšťové encefalitidy, se nechat očkovat nebo přeočkovat před tou sezónou,” radí Kotrbová.
V genetické informaci viru klíšťové encefalitidy nyní čeští vědci učinili zásadní objev. „Zamezíme mu, aby se šířil z jedné nakažené buňky do další, aby se rozšířila infekce nakonec až třeba do mozku a způsobila těžkou neuroinfekci,“ říká vědec Výzkumného ústavu veterinárního lékařství Lukáš Eyer. Výsledek čtyřleté práce může zásadně pomoci i při vývoji nových léků.
Více v reportáži.
