Omikronem to nekončí. SARS-CoV-2 bude mutovat dál, upozorňuje virolog
Není zaručeno, že bude virus SARS-CoV-2 mutovat směrem, aby byl méně patogenní (choroboplodný), říká v rozhovoru pro Novinky virolog Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd. Zároveň varuje, že je téměř jisté, že virus bude mutovat dál. Pomáhá mu k tomu i vysoké procento nakažených.
Celý článek k přečtení zde: Novinky.cz.
Je pravda, že se virus SARS-CoV-2 sám snaží být pro člověka jako hostitele méně nebezpečný, aby se mohl více šířit? Mnoho vědců tvrdí, že je to přirozená evoluce viru a omikron je toho důkazem.
Evoluce je to každopádně, ale virus sám nemá žádný svůj záměr. Tím, jak se množí, tak se u něj vyskytují nové a nové mutace. Až tlak a selekce prostředí (hustota populace hostitelů, imunita apod.) rozhodnou o tom, která varianta bude úspěšná. V různých situacích mohou být různé varianty úspěšnější.
Evoluce viru nemusí úplně nutně směřovat k tomu, že by se snižovala jeho patogenita. Ostatně i v případě předchozích variant SARS-CoV-2 to nebylo pravidlem. Záleží spíš na tom, v jakých podmínkách se daná virová varianta vyvinula.
U omikronu to vypadá, že se vyvinul někde v (jižní) Africe, kde je vysoký podíl imunních jedinců (spíše se bude jednat o imunitu po prodělání onemocnění než postvakcinační), a v těchto podmínkách je pro virus extrémně výhodné, když umí obcházet protilátkovou imunitu. Zároveň když si představíme, že se mohl šířit ve slumech, kde je vysoká koncentrace lidí a hodně kontaktů, tak se tam snáz uplatní varianta, která se přenáší hodně rychle.
Co se patogenity týká, tak omikron se výrazně rychleji množí v horních dýchacích cestách, což se podílí i na jeho rychlém šíření. Naštěstí ale tyto změny zároveň vedly i k tomu, že se zároveň pomaleji množí v plicích, což je zřejmě jeden z důvodů menšího celkového poškození organismu hostitele, tedy nižší patogenity.
Takže virus může mutovat dál a stát se znovu pro člověka nebezpečnějším?
Dál mutovat bude rozhodně. Je otázka, zda se z varianty omikron vyvine další, nebo se nová varianta vyvine z některé z předchozích, které jsou nyní ve stínu omikronu. Jedním z negativ masivního šíření viru je, že každá nakažená buňka každého nakaženého člověka se stává pro virus hřištěm, kde si může zkoušet nové varianty. Čím více lidí je nakažených, tím vyšší je pravděpodobnost, že nějaká nová varianta zase vznikne.
A ta může být zase nebezpečnější, než je omikron?
Rozhodně není zaručeno, že by se virus musel nutně vyvíjet směrem, aby byl méně patogenní. Když se budeme bavit jen o spike proteinu, který je zásadní, protože je to protein, který jako první přichází do interakce s buňkou. Proti němu vzniká majorita protilátek, která je schopná virus inaktivovat. Virus se učí, jak těmto protilátkám unikat, a mění svůj spike protein.
