Miloslav Jirků byl oceněn za popularizaci vědy

Cena je každoročně udělována pracovníkům akademie, kteří se výrazně zasloužili o popularizaci výzkumů ze svých oborů. Letošní slavnostní předávání se uskutečnilo v pondělí 1. listopadu v Akademické knihovně v Praze a bylo součástí zahájení Týdne Akademie věd ČR. Ocenění obdrželi také historička Eva Doležalová a informatik Roman Neruda. Laureátům cenu předal Ondřej Beránek, místopředseda a člen předsednictva Akademické rady AV ČR.

Miloslav Jirků pracuje na Parazitologickém ústavu BC AV ČR v oddělení evoluční parazitologie. Zaměřuje se především na studium diverzity a evoluce cizopasníků nižších obratlovců. Je autorem a spoluautorem 51 vědeckých publikací v recenzovaných časopisech. V posledních letech je aktivní také v praktické ochraně přírody, kde se snaží prosazovat koncept péče o krajinu založený striktně na biologických principech, jde o takzvanou přirozenou pastvou velkých kopytníků. Kombinuje při tom nejen primární výzkum s praktickou aplikací, ale také s rozsáhlými osvětově-vzdělávacími aktivitami.

Jirků je spoluautorem projektu návratu velkých kopytníků do české krajiny, který začal v roce 2015 vznikem pastevní rezervace v bývalém vojenském prostoru ve středočeských Milovicích. Tento u nás nový koncept péče o krajinu, jehož cílem je přirozené (netechnické) řešení jednoho z nejpalčivějších problémů evropské ochrany přírody, totiž zarůstání otevřené krajiny, se díky úspěchu milovického pilotního projektu daří rozšiřovat do dalších státních i nestátních rezervací v České republice.

Prvotní myšlenka, jak co nejúčinněji, nejlevněji a zároveň přírodě blízkým způsobem pečovat o rozlehlé biologicky cenné krajinné celky, vyústila v úspěšný projekt, který zaujal odborníky i širokou veřejnost nejen v tuzemsku, ale i daleko za našimi hranicemi. Miloslav Jirků společně se svým kolegou Daliborem Dostálem z České krajiny, o. p. s., připravil v lednu 2015 převoz prvního stáda divokých koní z anglického Exmooru do České republiky. Už po několika měsících dokázali koně svou činností potlačit expanzivní trávy, zejména třtinu křovištní, která u nás představuje jeden z hlavních problémů péče o nelesní stanoviště. Na značně degradovanou plochu se rychle začala vracet žádoucí květena s výrazným zastoupením nektaronosných bylin, včetně řady vzácných druhů. Spolu s náročnějšími rostlinami se začaly vracet i ohrožené druhy živočichů včetně kriticky ohroženého, v ČR vymírajícího, modráska hořcového Rebelova i s jeho jedinou hostitelskou rostlinou, silně ohroženým hořcem křížatým.

Po přivezení dalších dvou druhů spásačů – zubra evropského a polodivokého skotu plemene Tauros (tzv. zpětně šlechtěný „pratur“) na konci roku 2015, se milovická rezervace stala vůbec prvním místem na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové druhy velkých kopytníků Evropy. Biologický monitoring vlivu činnosti velkých býložravců postupně odhaluje nejen zákonitosti biologické obnovy bohatých lučních a stepních společenstev, ale také dosud přehlížené hodnoty milovického ostrůvku zachovalé přírody v moři jinak intenzivně obdělávané Polabské nížiny. Například zde byly nečekaně zjištěny celé dvě třetiny druhů netopýrů žijících v ČR, řada vzácných druhů pavouků a brouků, a vůbec poprvé zde bylo nezvratně potvrzeno rozmnožení šakala obecného mimo jeho aktuální areál trvalého výskytu.

Výsledky projektu jsou vytrvale komunikovány prostřednictvím tiskových zpráv ve spolupráci s Českou krajinou, o.p.s., přednášek a exkurzí, přičemž se tyto mediální či živé výstupy těší značnému ohlasu jak médií, tak veřejnosti. Díky tomuto projektu a jeho popularizaci tak lidé takřka v přímém přenosu sledují proměnu krajiny pod taktovkou soběstačné přírody bez intervence člověka. Unikátní je i to, jak rychle dokázal projekt změnit veřejné mínění v České republice již několik měsíců po přivezení prvních kopytníků do milovické rezervace. U zvířat, o kterých ještě před několika lety velká část veřejnosti netušila, že patří mezi naše původní druhy, se divoký kůň zařadil na druhé a zubr na třetí místo mezi živočišnými druhy, které by veřejnost chtěla vrátit do české krajiny (výzkum Ochrana divoké přírody očima české veřejnosti 2015, Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně; http://www.ekopsychologie.cz/citarna/studie/ochrana-divoke-prirody/).

Projekt je mimořádný i tím, že propojuje vědce z několika pracovišť Akademie věd a několika univerzit, ale také zapojuje místní samosprávy, státní správu (např. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), regionální politiky a mnoho dalších spolupracujících subjektů, mezi nimiž jsou školy, firmy, občanská sdružení a nevládní organizace.

Hlavní klíče úspěchu popularizační činnosti Miloslava Jirků navázané na přirozenou pastvu velkých kopytníků jsou dva. Zaprvé, přirozená pastva založená na činnosti velkých kopytníků je přírodním krajinotvorným fenoménem, který je jako nástroj péče o přírodu pro veřejnost dobře srozumitelný (na rozdíl od konvenčních technických přístupů jako kosení, kácení, pojezdy offroadů, pastva dobytka). Zadruhé, charismatická velká zvířata jsou navíc atraktivní sama o sobě a trvale přitahují pozornost. Skrze velké kopytníky jsou pak informace o ochraně přírody a biologických zákonitostech dobře zprostředkovatelné i té části veřejnosti, kterou ochrana přírody vlastně vůbec nezajímá, přičemž i tuto část společnosti na rozdíl od mnoha jiných osvětových programů fyzicky dovedou do přírody.

Miloslav Jirků prezentuje projekt nejen na odborné rovině na mezinárodních konferencích, setkáních a ve vědeckých publikacích, ale od samých počátků také v masmédiích zaměřených na široké laické publikum. Projekt se opakovaně objevuje prakticky ve všech českých médiích, počínaje hlavními zpravodajskými relacemi českých televizních stanic, přes mainstreamové deníky, týdeníky a magazíny, po zpravodajské servery a regionální noviny. Ohlas tohoto projektu dalece přesáhl hranice naší země i našeho kontinentu, když o něm referovala řada prestižních zahraničních médií, např. New York Times, Washington Post, BBC, Fox News, CBS News, ABC, Die Welt, Focus, Der Standard, ARD, New Zealand Herald, Mail Online, Blik, The Australian, Japan Times, 24heures, 20minutes, Libération, El Universal a další média na pěti kontinentech.

Mezi dalšími komunikační kanály, kterými Miloslav Jirků popularizuje principy přírodě blízké péče o krajinu veřejnosti, jsou publicistické televizní pořady, jako Nedej se a Chcete mě, dokumentární film Lekce divokosti, který získal několik mezinárodních ocenění, osvětové videoklipy Zubr evropský - návrat krále českých lesů, Divocí koně - pomozte je zachránit!, a Los evropský - vymírající velikán českých lesů (vše v režii Jana Svatoše), ale také různé pořady v Českém rozhlase či vzdělávací programy, např. Otevřená věda (AV ČR).

Miloslav Jirků o tématech spojených s životem velkých kopytníků a jejich vlivu na přírodu, stejně jako (například) o ekologických důsledcích nadužívání veterinárních přípravků proti parazitům, přednáší na vědeckých konferencích, na setkáních s odborníky z oborů biologie, ochrany přírody, veterinární medicíny či myslivosti a samozřejmě také pro širokou laickou veřejnost. Dále pořádá exkurze do pastevních rezervací (počínaje rokem 2015 vede více než 20 exkurzí ročně), připravil fotografickou výstavu na téma velcí kopytníci a krajina, či sérii populárně naučných informačních tabulí pro pastevní rezervaci v Milovicích.