Radek Šíma: Klíšťata útočí, ale do 24 hodin vám neublíží. Čeští vědci navíc vědí, jak na boreliózu
Jak dlouho po přisátí začne být klíště nebezpečné? Čeští vědci v tom mají jasno a navíc nyní slaví velký úspěch. Objevili látku, z níž je možné vyrobit vakcínu proti nemoci, která straší velkou skupinu lidí. Lymská borelióza, jak se zdá, v budoucnu nebude mít šanci. Nově objevená látka je podle dosavadních testů účinná ve stu procentech případů.
Lymskou boreliózu známe jako chorobu přenosnou ze zvířete na člověka. Jejím přenašečem, který tvoří mezičlánek mezi hlodavci, ptáky nebo i další divokou zvěří a člověkem, bývají klíšťata. Poznáme ji poměrně snadno podle specifické rudé skvrny, která po čase uvnitř bledne a jako kruh se rozšiřuje do okolí místa, kde bylo klíště přisáto. Tento postup připomíná velmi zpomalené kruhy na vodě. Skvrny se ale mohou objevit i jinde na těle. Kromě nich se může nemocný setkat s horečkou, bolestí svalů a s tím spojenou únavou. Při zanedbání léčby znamená toto onemocnění riziko pro srdce, nervy i klouby. Jak je to s možností nakažení, případné nutné léčby a prevence?
Důležitý je čas
Parazitolog Radek Šíma se výzkumu boreliózy věnuje již řadu let a za tu dobu byly zjištěny principy přenosu této nemoci na člověka právě prostřednictvím klíštěte. „Klíštata jsme ve stadiu nymfy nakazili lymskou boreliózou a zkoumali jsme přítomnost borelií ve střevech, slinných žlázách a jícnech. Zjistili jsme, že borelie jdou ze střeva přes jícen přímo do hostitele,“ uvedl Radek Šíma v rozhovoru pro Český rozhlas. Tento objev vyvrátil mnoho let uznávaný názor, že borelie cestují do těla hostitele přes slinné žlázy klíšťat.
